Blog

Věděli jste o tom, že nebankovní hypotéku můžete získat i oproti pozemku? Ano, i pozemek může být vhodnou zárukou za to, že svůj úvěr budete pravidelně splácet. Hypotéka na pozemek je proto stejně reálná jako i hypotéka na družstevní byt či klasická hypotéka na dům. Ve skutečnosti jde totiž hlavně o to, jaká je aktuální tržní hodnota vámi zvolené nemovitosti – právě tento údaj je naprosto klíčový pro posouzení, zda taková záruka za úvěr bude stačit. Nicméně vy sami si oceňováním vámi zvolené nemovitosti naštěstí nemusíte lámat hlavu. O všechno nezbytné se místo vás postará zástupce nebankovní společnosti, který zajistí i potřebný odhad takové nemovitosti.

Vlastně to jediné, co vy sami budete muset udělat, je vyplnit krátký online formulář na webových stránkách nebankovní společnosti – opravdu jen tak málo vám postačí k tomu, abyste měli úvěr brzy v kapse. Do tohoto formuláře zadáte nejen své osobní údaje, ale také adresu nemovitosti, kterou použijete jako záruku za úvěr. A jakmile zástupce společnosti vše prověří, tak se vám ozve s konkrétní nabídkou – budete tak mít naprosto jasno v tom, jak vysoký může váš úvěr být, i za jakých podmínek ho můžete čerpat. A záleží jen na vás, jak se rozhodnete – zda tuto nabídku přijmete či nikoli.

Ovšem pokud jde o čerpání nebankovní hypotéky, měli byste vědět i to, že existuje ještě jedna podmínka, kterou je nezbytné naplnit – a tou je pravidelný příjem v takové výši, abyste z něj mohli hradit výdaje s úvěrem spojené, tedy splátky jistiny plus úroky.
Jistě vás potěší, že nebankovní hypotéku můžete čerpat i v situaci s nižším příjmem, a pokud by byl náhodou až příliš nízký, stále máte ještě jednu možnost, jak vše vyřešit – stačí, když si ve svém okolí seženete ochotného spoludlužníka, který se svými příjmy zaručí za vaši půjčku. Může to být kdokoli, kdo vám vyjde vstříc.

Věděli jste o tom, že nebankovní hypotéku můžete získat i oproti pozemku? Ano, i pozemek může být vhodnou zárukou za to, že svůj úvěr budete pravidelně splácet. Hypotéka na pozemek je proto stejně reálná jako i hypotéka na družstevní byt či klasická hypotéka na dům. Ve skutečnosti jde totiž hlavně o to, jaká je aktuální tržní hodnota vámi zvolené nemovitosti – právě tento údaj je naprosto klíčový pro posouzení, zda taková záruka za úvěr bude stačit. Nicméně vy sami si oceňováním vámi zvolené nemovitosti naštěstí nemusíte lámat hlavu. O všechno nezbytné se místo vás postará zástupce nebankovní společnosti, který zajistí i potřebný odhad takové nemovitosti.

Vlastně to jediné, co vy sami budete muset udělat, je vyplnit krátký online formulář na webových stránkách nebankovní společnosti – opravdu jen tak málo vám postačí k tomu, abyste měli úvěr brzy v kapse. Do tohoto formuláře zadáte nejen své osobní údaje, ale také adresu nemovitosti, kterou použijete jako záruku za úvěr. A jakmile zástupce společnosti vše prověří, tak se vám ozve s konkrétní nabídkou – budete tak mít naprosto jasno v tom, jak vysoký může váš úvěr být, i za jakých podmínek ho můžete čerpat. A záleží jen na vás, jak se rozhodnete – zda tuto nabídku přijmete či nikoli.

Ovšem pokud jde o čerpání nebankovní hypotéky, měli byste vědět i to, že existuje ještě jedna podmínka, kterou je nezbytné naplnit – a tou je pravidelný příjem v takové výši, abyste z něj mohli hradit výdaje s úvěrem spojené, tedy splátky jistiny plus úroky.
Jistě vás potěší, že nebankovní hypotéku můžete čerpat i v situaci s nižším příjmem, a pokud by byl náhodou až příliš nízký, stále máte ještě jednu možnost, jak vše vyřešit – stačí, když si ve svém okolí seženete ochotného spoludlužníka, který se svými příjmy zaručí za vaši půjčku. Může to být kdokoli, kdo vám vyjde vstříc.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.

O tom, že je chůze zdravá, nemůže být pochyb. Mnohými lékaři, terapeuty či výživovými poradci je doporučována jakozáklad zdravého pohybu a odrazový můstek k dalšímu zlepšování kondice, obzvláště pro osoby, které by namáhavější sporty mohly zdravotně ohrozit.

Výhodou je, že se jedná o pohyb přirozený, a nepotřebujeme k němu žádné speciální vybavení. Stačí dobré boty, trocha času a vůle. Navíc tato aktivita, na rozdíl od jiných sportů a cvičení, komplexně posiluje celé tělo, namísto neúměrného zatěžování jen některé jeho části.
V souvislosti se snahou nachodit toho denně co nejvíce logicky vyvstala otázka, kolik je vlastně dost. A odpověď, kterou dnes najdeme na většině fitness náramků a krokoměrů, je deset tisíc kroků. V přepočtu se jedná o vzdálenost mezi šesti až devíti kilometry. Na této hodnotě samotné není nic špatného. Toto číslo ale není podložené žádnými fakty nebo studiemi, pouze myšlenkou japonské marketingové kampaně z roku 1964.
Nesrovnalosti, o kterých se v souvislosti s touto údajně zdravou hranicí mluví, jsou přitom logické. Pro člověka v kondici je ujít za den necelých deset kilometrů hračkou. Na druhou stranu pro osoby, které s pohybem začínají, nebo mají určitý handicap v podobě nadváhy či onemocnění, je tato meta příliš vysoká, neřkuli nezdravá. Navíc mnohem důležitější, než samotná vzdálenost, je přece tempo, kterým ji překonáme. Odborníci se proto často přiklánějí k názoru, že lepší volbou pro zdraví je nachodit toho sice méně, ale zato rychleji. Uvádí se, že pozitivní vliv na zdraví se uplatňuje při rychlosti nad 4,8 km/h.

Závěrem, nehleďme tedy na uměle nastavené limity a přesné číselné údaje. Každý jsme originál a máme jiné potřeby. A pro radost z pohybu je důležitý především dobrý pocit, který nám může napovědět, kolik potřebujeme k tomu, abychom se dostatečně prošli.