Blog

Ona je pravda taková, že u nás toho moc nenabloudíte. Všude jsou známky civilizace a cesty také všude. Stačí se nějaké chytit a někam se určitě dostanete. Jde spíše o to, že po těch neznačených cestách je větší klid a málokdy tam poznáte turistu. Ovšem zase přicházíte o určitý druh pohodlí. Většina značených stezek se totiž vykazuje odpočívkami, lavičkami a dalšími drobnostmi, které nám to toulání zpříjemní. Také jsou u ní různé zajímavosti, nebo něco jiného, nějak význačného. Ale není tomu tak vždy. Pokud si zajedete do vesničky Slopné u Zlína, můžete zde vidět spoustu věcí, kam nevede žádná turistická trasa a nějaké značení zde tedy vůbec není. Takže pokud je budete chtít vidět, budete se muset spolehnout na něco jiného, než je turistická trasa. Ty dvě nej věci jsou bohužel každá na opačné straně, ale pro zdatného turistu žádný problém.  

Předpoklad je zastávka autobusu. Pokud jste přijeli ze Zlína, pokračujte po hlavní cestě ke kostelu. U něj odbočíte vpravo. Jsou tam šipky s názvy podniků a vy se dáte podle nich. Po pár metrech uvidíte cestu vlevo a z kopečka. Tou se dejte. Sejdete do údolíčka a na křižovatce se dejte vlevo. Pak už jdete stále po této cestě a nikam neodbočujte. Držíte se té pohodlné cesty, která se pak stáčí zpátky a končí. Je tam také lavička. Nyní se už jen musíte pozorně rozhlížet kolem sebe až uvidíte něco zvláštního.  

Nedozvíte se, co to je. Nelze to přehlédnout.  

Ta druhá věc je o hodně větší a musíte se k ní dát dolů do vesnice. Ze stejné zastávky. Ale protože zde již není dostatek místa, podíváme se tam až v příštím článku. Zde jen ještě upozorním, že u zastávky odkud vycházíte je pomník obětem první světové války a nedaleko směrem dolů je Máchův válcový mlýn. Ale kolen něj půjdeme až v příštím článku, ve kterém ovšem prozradím, co na konci cesty můžete uvidět. 

Ona je pravda taková, že u nás toho moc nenabloudíte. Všude jsou známky civilizace a cesty také všude. Stačí se nějaké chytit a někam se určitě dostanete. Jde spíše o to, že po těch neznačených cestách je větší klid a málokdy tam poznáte turistu. Ovšem zase přicházíte o určitý druh pohodlí. Většina značených stezek se totiž vykazuje odpočívkami, lavičkami a dalšími drobnostmi, které nám to toulání zpříjemní. Také jsou u ní různé zajímavosti, nebo něco jiného, nějak význačného. Ale není tomu tak vždy. Pokud si zajedete do vesničky Slopné u Zlína, můžete zde vidět spoustu věcí, kam nevede žádná turistická trasa a nějaké značení zde tedy vůbec není. Takže pokud je budete chtít vidět, budete se muset spolehnout na něco jiného, než je turistická trasa. Ty dvě nej věci jsou bohužel každá na opačné straně, ale pro zdatného turistu žádný problém.  

Předpoklad je zastávka autobusu. Pokud jste přijeli ze Zlína, pokračujte po hlavní cestě ke kostelu. U něj odbočíte vpravo. Jsou tam šipky s názvy podniků a vy se dáte podle nich. Po pár metrech uvidíte cestu vlevo a z kopečka. Tou se dejte. Sejdete do údolíčka a na křižovatce se dejte vlevo. Pak už jdete stále po této cestě a nikam neodbočujte. Držíte se té pohodlné cesty, která se pak stáčí zpátky a končí. Je tam také lavička. Nyní se už jen musíte pozorně rozhlížet kolem sebe až uvidíte něco zvláštního.  

Nedozvíte se, co to je. Nelze to přehlédnout.  

Ta druhá věc je o hodně větší a musíte se k ní dát dolů do vesnice. Ze stejné zastávky. Ale protože zde již není dostatek místa, podíváme se tam až v příštím článku. Zde jen ještě upozorním, že u zastávky odkud vycházíte je pomník obětem první světové války a nedaleko směrem dolů je Máchův válcový mlýn. Ale kolen něj půjdeme až v příštím článku, ve kterém ovšem prozradím, co na konci cesty můžete uvidět. 

Ona je pravda taková, že u nás toho moc nenabloudíte. Všude jsou známky civilizace a cesty také všude. Stačí se nějaké chytit a někam se určitě dostanete. Jde spíše o to, že po těch neznačených cestách je větší klid a málokdy tam poznáte turistu. Ovšem zase přicházíte o určitý druh pohodlí. Většina značených stezek se totiž vykazuje odpočívkami, lavičkami a dalšími drobnostmi, které nám to toulání zpříjemní. Také jsou u ní různé zajímavosti, nebo něco jiného, nějak význačného. Ale není tomu tak vždy. Pokud si zajedete do vesničky Slopné u Zlína, můžete zde vidět spoustu věcí, kam nevede žádná turistická trasa a nějaké značení zde tedy vůbec není. Takže pokud je budete chtít vidět, budete se muset spolehnout na něco jiného, než je turistická trasa. Ty dvě nej věci jsou bohužel každá na opačné straně, ale pro zdatného turistu žádný problém.  

Předpoklad je zastávka autobusu. Pokud jste přijeli ze Zlína, pokračujte po hlavní cestě ke kostelu. U něj odbočíte vpravo. Jsou tam šipky s názvy podniků a vy se dáte podle nich. Po pár metrech uvidíte cestu vlevo a z kopečka. Tou se dejte. Sejdete do údolíčka a na křižovatce se dejte vlevo. Pak už jdete stále po této cestě a nikam neodbočujte. Držíte se té pohodlné cesty, která se pak stáčí zpátky a končí. Je tam také lavička. Nyní se už jen musíte pozorně rozhlížet kolem sebe až uvidíte něco zvláštního.  

Nedozvíte se, co to je. Nelze to přehlédnout.  

Ta druhá věc je o hodně větší a musíte se k ní dát dolů do vesnice. Ze stejné zastávky. Ale protože zde již není dostatek místa, podíváme se tam až v příštím článku. Zde jen ještě upozorním, že u zastávky odkud vycházíte je pomník obětem první světové války a nedaleko směrem dolů je Máchův válcový mlýn. Ale kolen něj půjdeme až v příštím článku, ve kterém ovšem prozradím, co na konci cesty můžete uvidět. 

Ona je pravda taková, že u nás toho moc nenabloudíte. Všude jsou známky civilizace a cesty také všude. Stačí se nějaké chytit a někam se určitě dostanete. Jde spíše o to, že po těch neznačených cestách je větší klid a málokdy tam poznáte turistu. Ovšem zase přicházíte o určitý druh pohodlí. Většina značených stezek se totiž vykazuje odpočívkami, lavičkami a dalšími drobnostmi, které nám to toulání zpříjemní. Také jsou u ní různé zajímavosti, nebo něco jiného, nějak význačného. Ale není tomu tak vždy. Pokud si zajedete do vesničky Slopné u Zlína, můžete zde vidět spoustu věcí, kam nevede žádná turistická trasa a nějaké značení zde tedy vůbec není. Takže pokud je budete chtít vidět, budete se muset spolehnout na něco jiného, než je turistická trasa. Ty dvě nej věci jsou bohužel každá na opačné straně, ale pro zdatného turistu žádný problém.  

Předpoklad je zastávka autobusu. Pokud jste přijeli ze Zlína, pokračujte po hlavní cestě ke kostelu. U něj odbočíte vpravo. Jsou tam šipky s názvy podniků a vy se dáte podle nich. Po pár metrech uvidíte cestu vlevo a z kopečka. Tou se dejte. Sejdete do údolíčka a na křižovatce se dejte vlevo. Pak už jdete stále po této cestě a nikam neodbočujte. Držíte se té pohodlné cesty, která se pak stáčí zpátky a končí. Je tam také lavička. Nyní se už jen musíte pozorně rozhlížet kolem sebe až uvidíte něco zvláštního.  

Nedozvíte se, co to je. Nelze to přehlédnout.  

Ta druhá věc je o hodně větší a musíte se k ní dát dolů do vesnice. Ze stejné zastávky. Ale protože zde již není dostatek místa, podíváme se tam až v příštím článku. Zde jen ještě upozorním, že u zastávky odkud vycházíte je pomník obětem první světové války a nedaleko směrem dolů je Máchův válcový mlýn. Ale kolen něj půjdeme až v příštím článku, ve kterém ovšem prozradím, co na konci cesty můžete uvidět. 

Ona je pravda taková, že u nás toho moc nenabloudíte. Všude jsou známky civilizace a cesty také všude. Stačí se nějaké chytit a někam se určitě dostanete. Jde spíše o to, že po těch neznačených cestách je větší klid a málokdy tam poznáte turistu. Ovšem zase přicházíte o určitý druh pohodlí. Většina značených stezek se totiž vykazuje odpočívkami, lavičkami a dalšími drobnostmi, které nám to toulání zpříjemní. Také jsou u ní různé zajímavosti, nebo něco jiného, nějak význačného. Ale není tomu tak vždy. Pokud si zajedete do vesničky Slopné u Zlína, můžete zde vidět spoustu věcí, kam nevede žádná turistická trasa a nějaké značení zde tedy vůbec není. Takže pokud je budete chtít vidět, budete se muset spolehnout na něco jiného, než je turistická trasa. Ty dvě nej věci jsou bohužel každá na opačné straně, ale pro zdatného turistu žádný problém.  

Předpoklad je zastávka autobusu. Pokud jste přijeli ze Zlína, pokračujte po hlavní cestě ke kostelu. U něj odbočíte vpravo. Jsou tam šipky s názvy podniků a vy se dáte podle nich. Po pár metrech uvidíte cestu vlevo a z kopečka. Tou se dejte. Sejdete do údolíčka a na křižovatce se dejte vlevo. Pak už jdete stále po této cestě a nikam neodbočujte. Držíte se té pohodlné cesty, která se pak stáčí zpátky a končí. Je tam také lavička. Nyní se už jen musíte pozorně rozhlížet kolem sebe až uvidíte něco zvláštního.  

Nedozvíte se, co to je. Nelze to přehlédnout.  

Ta druhá věc je o hodně větší a musíte se k ní dát dolů do vesnice. Ze stejné zastávky. Ale protože zde již není dostatek místa, podíváme se tam až v příštím článku. Zde jen ještě upozorním, že u zastávky odkud vycházíte je pomník obětem první světové války a nedaleko směrem dolů je Máchův válcový mlýn. Ale kolen něj půjdeme až v příštím článku, ve kterém ovšem prozradím, co na konci cesty můžete uvidět. 

Ona je pravda taková, že u nás toho moc nenabloudíte. Všude jsou známky civilizace a cesty také všude. Stačí se nějaké chytit a někam se určitě dostanete. Jde spíše o to, že po těch neznačených cestách je větší klid a málokdy tam poznáte turistu. Ovšem zase přicházíte o určitý druh pohodlí. Většina značených stezek se totiž vykazuje odpočívkami, lavičkami a dalšími drobnostmi, které nám to toulání zpříjemní. Také jsou u ní různé zajímavosti, nebo něco jiného, nějak význačného. Ale není tomu tak vždy. Pokud si zajedete do vesničky Slopné u Zlína, můžete zde vidět spoustu věcí, kam nevede žádná turistická trasa a nějaké značení zde tedy vůbec není. Takže pokud je budete chtít vidět, budete se muset spolehnout na něco jiného, než je turistická trasa. Ty dvě nej věci jsou bohužel každá na opačné straně, ale pro zdatného turistu žádný problém.  

Předpoklad je zastávka autobusu. Pokud jste přijeli ze Zlína, pokračujte po hlavní cestě ke kostelu. U něj odbočíte vpravo. Jsou tam šipky s názvy podniků a vy se dáte podle nich. Po pár metrech uvidíte cestu vlevo a z kopečka. Tou se dejte. Sejdete do údolíčka a na křižovatce se dejte vlevo. Pak už jdete stále po této cestě a nikam neodbočujte. Držíte se té pohodlné cesty, která se pak stáčí zpátky a končí. Je tam také lavička. Nyní se už jen musíte pozorně rozhlížet kolem sebe až uvidíte něco zvláštního.  

Nedozvíte se, co to je. Nelze to přehlédnout.  

Ta druhá věc je o hodně větší a musíte se k ní dát dolů do vesnice. Ze stejné zastávky. Ale protože zde již není dostatek místa, podíváme se tam až v příštím článku. Zde jen ještě upozorním, že u zastávky odkud vycházíte je pomník obětem první světové války a nedaleko směrem dolů je Máchův válcový mlýn. Ale kolen něj půjdeme až v příštím článku, ve kterém ovšem prozradím, co na konci cesty můžete uvidět. 

Ona je pravda taková, že u nás toho moc nenabloudíte. Všude jsou známky civilizace a cesty také všude. Stačí se nějaké chytit a někam se určitě dostanete. Jde spíše o to, že po těch neznačených cestách je větší klid a málokdy tam poznáte turistu. Ovšem zase přicházíte o určitý druh pohodlí. Většina značených stezek se totiž vykazuje odpočívkami, lavičkami a dalšími drobnostmi, které nám to toulání zpříjemní. Také jsou u ní různé zajímavosti, nebo něco jiného, nějak význačného. Ale není tomu tak vždy. Pokud si zajedete do vesničky Slopné u Zlína, můžete zde vidět spoustu věcí, kam nevede žádná turistická trasa a nějaké značení zde tedy vůbec není. Takže pokud je budete chtít vidět, budete se muset spolehnout na něco jiného, než je turistická trasa. Ty dvě nej věci jsou bohužel každá na opačné straně, ale pro zdatného turistu žádný problém.  

Předpoklad je zastávka autobusu. Pokud jste přijeli ze Zlína, pokračujte po hlavní cestě ke kostelu. U něj odbočíte vpravo. Jsou tam šipky s názvy podniků a vy se dáte podle nich. Po pár metrech uvidíte cestu vlevo a z kopečka. Tou se dejte. Sejdete do údolíčka a na křižovatce se dejte vlevo. Pak už jdete stále po této cestě a nikam neodbočujte. Držíte se té pohodlné cesty, která se pak stáčí zpátky a končí. Je tam také lavička. Nyní se už jen musíte pozorně rozhlížet kolem sebe až uvidíte něco zvláštního.  

Nedozvíte se, co to je. Nelze to přehlédnout.  

Ta druhá věc je o hodně větší a musíte se k ní dát dolů do vesnice. Ze stejné zastávky. Ale protože zde již není dostatek místa, podíváme se tam až v příštím článku. Zde jen ještě upozorním, že u zastávky odkud vycházíte je pomník obětem první světové války a nedaleko směrem dolů je Máchův válcový mlýn. Ale kolen něj půjdeme až v příštím článku, ve kterém ovšem prozradím, co na konci cesty můžete uvidět.